Instalace
Jednoduchý návod na instalaci naleznete v souboru README.
Přečtěte si nejprve tento soubor a poté se vraťte zde pro další podrobnosti.
V této části vás provedeme procesem kompilace a konfigurace programu
MPlayer. Není to snadné, ale nemusí to být
nutně těžké. Pokud zaznamenáte rozdílné chování, než zde popisuji,
prostudujte si prosím tuto dokumentaci a naleznete své odpovědi.
Softwarové požadavkybinutils – doporučená verze je
2.11.x.
gcc – doporučené verze jsou 2.95
a 3.4+. 2.96 a 3.0.x jsou známy generováním vadného kódu, 3.1 a
3.2 měly rovněž problémy, 3.3 jen okrajově. Na PowerPC použijte 4.x.
Xorg/XFree86 – doporučená verze je
4.3 a vyšší. Ujistěte se, že máte nainstalovány
vývojové (dev) balíčky,
jinak to nebude pracovat.
Ne vždy potřebujete X, některá výstupní video rozhraní pracují i bez nich.
make – doporučená verze je
3.79.x nebo vyšší. Pro sestavení XML dokumentace potřebujete 3.80.
FreeType – volitelná,
vyžadována pro font pro OSD a titulky. Vyžaduje se verze aspoň 2.0.9.
libjpeg – volitelný JPEG en/dekodér,
vyžadovaný JPEG video výstupem a dokódování MJPEG videa.
libpng – volitelný (M)PNG en/dekodér,
vyžadovaný pro GUI a PNG video výstupem.
lame – doporučená verze 3.90 a vyšší,
vyžadovaný pro enkódování MP3 zvuku v MEncoderu.
zlib – doporučená, nutná pro komprimovanou
MOV hlavičku a podporu PNG.
LIVE555 Streaming Media
– volitelná, nutná pro přehrávání RTSP/RTP datových proudů.
directfb – volitelný,
použijte 0.9.13 a vyšší.
cdparanoia – volitelná, pro podporu CDDA
libxmms – volitelná, pro podporu XMMS
vstupního pluginu.
Vyžadujeme aspoň 1.2.7.
libsmb – volitelná, pro podporu smb sítí.
ALSA – volitelná, pro podporu ALSA
zvukového výstupu. Vyžadujeme aspoň 0.9.0rc4.
Vlastnosti
Rozhodněte se zda potřebujete GUI. Pokud ano, přečtěte si před kompilací
sekci GUI.
Pokud chcete nainstalovat MEncoder (náš skvělý
všestranný enkodér), přečtěte si sekci
MEncoder.
Pokud máte V4L kompatibilní TV tuner kartu,
a přejete si sledovat/grabovat filmy MPlayerem,
přečtěte si sekci TV vstup.
Pokud máte V4L kompatibilní radio tuner
kartu a přejete si poslouchat nebo zachytávat zvuk
MPlayerem,
přečtěte si sekci radio.
Připravena k použití je podpora pěkného OSD Menu.
Přečtěte si sekci OSD menu.
Pak přeložte MPlayer:
./configure
make
make install
V tuto chvíli máte MPlayer připraven k použití.
Adresář $PREFIX/share/mplayer
obsahuje soubor codecs.conf. Ten se používá pro oznámení
všech kodeků a jejich schopností. Tento soubor je potřeba pouze pokud chcete
tyto předvolby změnit, protože
jeho kopie je součástí vlastního programu.
Zjistěte jestli máte v domácím adresáři soubor
codecs.conf
(~/.mplayer/codecs.conf) ze starých verzí
MPlayeru a odstraňte ho.
Poznamenejme že pokud umístíte codecs.conf do
~/.mplayer/, vestavěný a systémový
codecs.conf budou zcela ignorovány.
Nedělejte to pokud nechcete ošidit přednastavení
MPlayeru, což může způsobit mnoho problémů.
Pokud jen chcete změnit pořadí vyhledávání kodeků,
použijte volby , ,
nebo v příkazovém řádku,
nebo konfiguračním souboru (viz manuálová stránka).
Uživatelé Debianu si mohou vyrobit .deb balíček, je to velmi jednoduché.
Jen spusťte binárku
fakeroot debian/rules
v MPlayerově kořenovém adresáři. Podrobnosti viz
Balíčkování Debianu.
Vždy si prostudujte výstup skriptu./configure, a soubor configure.log,
které obsahují informace o tom co bude zakompilováno a co ne. Také můžete
chtít vidět soubory config.h a
config.mak.
Pokud máte některé knihovny nainstalovány, ale nebyly detekovány skriptem
./configure, pak ověřte, zda máte příslušné hlavičkové
soubory
(obvykle -dev balíčky) a jejich verze jsou shodné. Soubor
configure.log vám obvykle prozradí co vám chybí.
Ačkoli to není podmínkou, měli byste mít nainstalovány fonty pro funkci OSD a
zobrazování titulků. Doporučujeme nainstalovat soubor fontu TTF a nařídit
MPlayeru jej používat.
Detaily viz sekce Titulky a OSD.
Chtěli byste GUI?
GUI potřebuje GTK 1.2.x nebo GTK 2.0 (není plně GTK, ale panely jsou).
Skiny jsou uloženy v PNG formátu,
takže GTK, libpng
(a jejich příslušenství, obvykle nazývané
gtk-dev
a libpng-dev) musí být nainstalovány.
Můžete jej zakompilovat předáním volby skriptu
./configure. Aktivaci GUI režimu pak provedete spuštěním
binárky gmplayer.
Protože MPlayer nemá přibalen žádný skin, budete si
muset nějaký stáhnout abyste mohli používat GUI. Viz naši download stránku.
Skiny by měly být rozbaleny do obvyklého systémového adresáře
($PREFIX/share/mplayer/skins),
nebo do $HOME/.mplayer/skins.
MPlayer ve výchozím stavu hledá v těchto adresářích
podadresář jménem default, ale
můžete použít volbu
nebo direktivu skin=nový_skin konfiguračního souboru pro
použití skinu v adresáři */skins/nový_skin.
Fonty a OSD
Abyste si mohli užívat OSD a titulků, musíte
MPlayeru sdělit, který font má použít.
Může to být jakýkoli TrueType font, nebo speciální bitmapový font.
TrueType však doporučujeme, jelikož vypadají lépe, mohou být vhodně
škálovány na rozměr filmu a lépe si poradí s různými znakovými sadami.
TrueType fonty
Existují dva způsoby, jak zprovoznit TrueType fonty. První je použít volbu
pro volbu TrueType fontu z příkazového řádku.
Tato volba bude dobrým kandidátem pro umístění do konfiguračního
souboru (detaily viz manuál).
Druhá je vytvoření symlinku s názvem subfont.ttf
na soubor s vámi vybraným fontem. Buď
ln -s /cesta/k/sample_font.ttf ~/.mplayer/subfont.ttf
pro každého uživatele zvlášť, nebo systémový:
ln -s /cesta/k/sample_font.ttf $PREFIX/share/mplayer/subfont.ttf
Pokud byl MPlayer kompilován s podporou
fontconfig, výše uvedené nebude
fungovat, místo toho očekává
fontconfig název fontu
a jako výchozí bere bezpatkový font. Příklad:
mplayer -font 'Bitstream Vera Sans'anime.mkv
Seznam fontů známých
fontconfigu,
získáte pomocí fc-list.
bitmapové fonty
Pokud se z nějakého důvodu rozhodnete nebo potřebujete použít bitmapové fonty,
stáhněte si sadu z našich stránek. Můžete si vybrat mezi různými
ISO fonty
a několika sadami fontů
zaslaných uživateli
v různých znakových sadách.
Rozbalte stažený archiv do
~/.mplayer nebo
$PREFIX/share/mplayer.
Pak přejmenujte nebo slinkujte jeden z rozbalených adresářů na
font, například:
ln -s ~/.mplayer/arial-24 ~/.mplayer/font
ln -s $PREFIX/share/mplayer/arial-24 $PREFIX/share/mplayer/font
Fonty by měly mít vhodný font.desc soubor,
který mapuje unicode pozice ve fontu na aktuální znakovou sadu
textu titulků. Dalším řešením je mít titulky kódované v UTF-8 a použít
volbu , nebo pojmenujte soubor s titulky
stejně jako film a dejte mu příponu .utf
a umístěte jej do adresáře s filmem.
OSD menuMPlayer má plně uživatelsky definovatelné
rozhraní OSD Menu (nabídka na obrazovce).
Menu Preferences NENÍ v současnosti IMPLEMENTOVÁNO!
Instalace
zkompilujte MPlayer s volbou
předanou do ./configure
ujistěte se že máte nainstalován OSD font
zkopírujte etc/menu.conf do svého
.mplayer adresáře
zkopírujte etc/menu.conf do svého
.mplayer adresáře, nebo do systémového
MPlayer konfiguračního adresáře (výchozí:
/usr/local/etc/mplayer)
zkontrolujte a upravte input.conf, abyste zapnuli klávesy
pro pohyb v menu (to je popsáno zde).
spusťte MPlayer podle následujícího příkladu:
mplayer -menu file.avi
stiskněte některou z kláves, kterou jste definovali
RTC
V MPlayer jsou zabudovány tři metody časování.
Abyste použili starou metodu, nemusíte dělat
vůbec nic. Ta používá usleep() pro hlídání
A/V synchronizace s přesností +/- 10ms. Ačkoli někdy může být synchronizace
hlídána ještě jemněji.
Kód nového časovače používá pro tento účel RTC
(hodiny reálného času), protože mají přesné 1ms časovače.
Volba to zapíná, je však nutné vhodně nastavené jádro.
Pokud používáte jádro 2.4.19pre8 nebo pozdější, můžete nastavit maximální RTC
kmitočet pro normální uživatele pomocí systému souborů
/proc
. Použijte jeden z těchto dvou příkazů pro zapnutí RTC
pro obyčejné uživatele:
echo 1024 > /proc/sys/dev/rtc/max-user-freqsysctl dev/rtc/max-user-freq=1024
Můžete tuto volbu učinit trvalou přidáním druhého příkazu do
/etc/sysctl.conf.
Efektivitu nového časovače uvidíte na stavovém řádku.
Funkce power managementu některých notebookových BIOSů s speedstep procesory
špatně komunikují s RTC. Audio a video se mohou rozejít. Zdá se že pomáhá
připojení vnějšího napájení před zapnutím notebooku.
V některých hardwarových kombinacích (zjištěno během používání ne-DMA DVD
mechaniky na ALi1541 boardu) způsobuje použití RTC časování trhavé přehrávání.
Pak doporučujeme
použít třetí metodu.
Třetí kód časovače se zapíná volbou
. Je stejně efektní jako RTC, ale nepoužívá RTC.
Na druhou stranu více zatěžuje CPU.