Kompletní denně aktualizovaný seznam naleznete v naší tabulce statusů kodeků. Některé binární kodeky pro použití MPlayerem jsou dostupné sekci download naší domácí stránky. Nejdůležitější ze všech jsou: MPEG-1 (VCD) a MPEG-2 (DVD) video nativní dekodéry pro všechny DivX varianty, 3ivX, MS MPEG-4 v1, v2 a ostatní MPEG-4 varianty nativní dekodér pro Windows Media Video 7/8 (WMV1/WMV2), a Win32 DLL dekodér pro Windows Media Video 9 (WMV3), obojí používané ve .wmv souborech nativní Sorenson 1 (SVQ1) dekodér nativní Sorenson 3 (SVQ3) dekodér 3ivx v1, v2 dekodér Cinepak a Intel Indeo kodeky (3.1,3.2,4.1,5.0) MJPEG, AVID, VCR2, ASV2 a další hardwarové formáty VIVO 1.0, 2.0, I263 a další H.263(+) varianty FLI/FLC RealVideo 1.0 & 2.0 z libavcodec, a RealVideo 3.0 & 4.0 kodeky používající knihovny z RealPlayeru nativní dekodér pro HuffYUV Různé staré a jednoduché formáty podobné RLE Pokud máte Win32 kodek, který zde není uveden a který není zatím podporován, přečtěte si codec importing HOWTO a pomozte nám přidat pro něj podporu. FFmpeg obsahuje libavcodec, vedoucí open source video a audio kodekovou knihovnu. Ta je schopna dekódovat většinu formátů multimédií, obvykle vyšší rychlostí než alternativy a plánuje se nakonec přidat podporu všech. Je to výchozí dekodér pro většinu kodeků, které MPlayer podporuje. Pro některé formáty je k dispozici také enkódování podporované v MEncoderu. Úplný seznam podporovaných video a audio kodeků naleznete na domácí stránce FFmpeg. MPlayer obsahuje libavcodec. Jen spusťte ./configure a kompilujte. Xvid je free software MPEG-4 ASP kompatibilní video kodec, jenž má podporu pro dvouprůchodové enkódování a plně podporuje MPEG-4 ASP, což jej činí mnohem efektivnějším, než je dobře známý DivX kodek. Dosahuje velmi dobré kvality videa a dobrý vákon díky CPU optimalizacím pro většinu moderních procesorů. Jeho vývoj je odvozen od OpenDivX kodeku. To se stalo poté co ProjectMayo uzavřel zdrojový kód kodeku, vydal jej jako DivX4 a lidé mimo ProjectMayo pracující na kodeku OpenDivX se naštvali a založili Xvid. Oba projekty tedy mají stejný základ. Poznamenejme, že Xvid není nutný pro dekódování Xvidem enkódovaného videa. Jako výchozí je používán libavcodec, jelikož poskytuje vyšší rychlost. Stejně jako většina svobodného software je dostupný ve dvou verzích: oficiálně uvolněné verzi a verzi CVS. V současnosti je CVS verze obvykle dostatečně stabilní pro použití, jelikož většinou obsahuje opravy chyb, které zůstaly po vydání. Zde uvádíme postup pro zprovoznění Xvid CVS v MEncoderu (budete potřebovat alespoň autoconf 2.50, automake a libtool): cvs -z3 -d:pserver:anonymous@cvs.xvid.org:/xvid login cvs -z3 -d:pserver:anonymous@cvs.xvid.org:/xvid co xvidcore cd xvidcore/build/generic ./bootstrap.sh ./configure Zde můžete přidat nějaké volby (prostudujte si výstup příkazu ./configure --help). make && make install Pokud jste zadali --enable-divxcompat, zkopírujte ../../src/divx4.h do adresáře /usr/local/include/. Znovu zkompilujte MPlayer s volbami --with-xvidlibdir=/cesta/k/libxvidcore.a --with-xvidincdir=/cesta/k/xvid.h. x264 je knihovna pro tvorbu H.264 video proudů. Není 100% dokončena, ale již má alespoň určitou podporu většiny H.264 vlastností ovlivňujících kvalitu. Ve specifikaci H.264 je ovšem mnoho pokročilých funkcí, které nemají přímo co do činění s kvalitou videa. Mnoho z těchto vlastností zatím není v x264 implementováno. CAVLC/CABAC Multi-reference Intra: všechny typy makrobloků (16x16, 8x8 a 4x4 se všemi predikcemi) Inter P: všechna rozdělení (partitiony) (od 16x16 níže až do 4x4) Inter B: rozdělení od 16x16 níže až do 8x8 (včetně SKIP/DIRECT) Řízení datového toku: konstantní kvantizér, konstantní datový tok nebo jedno či víceprůchodový ABR Detekce změny scény Adaptivní umísťování B-snímků B-snímky jako referenční / libovolné řazení snímků 8x8 a 4x4 adaptivní prostorová transformace Bezstrátový režim Uživatelské kvantizační matice Paralelní enkódování několika políček Prokládání (Interlacing) H.264 je jeden z názvů nového kodeku digitálního videa vyvíjeného společně skupinami ITU a MPEG. Rovněž může být zprávně nazýván těžkopádně jako „ISO/IEC 14496-10“ nebo „MPEG-4 Part 10“. Častěji je nazýván jako „MPEG-4 AVC“ nebo jen „AVC“. Ať už mu říkáte jakkoli, H.264 stojí za vyzkoušení, protože obvykle dosahuje kvality MPEG-4 ASP při datovém toku o 5%-30% nižším. Konkrétní výsledky závisí jak na zdrojovém videu, tak na enkodéru. Prospěch z použití H.264 není zadarmo: Zdá se, že dekódování H.264 datových proudů má přemrštěné nároky na CPU a paměť. Například na 1733 MHz Athlonu využije dekódování 1500kbps H.264 videa v DVD rozlišení kolem 35% CPU. Pro porovnání, dekódování 1500kbps MPEG-4 ASP proudu ve stejném rozlišení vyžaduje okolo 10% CPU. To znamená, že dekódování datových proudů je pro většinu uživatelů téměř nemožné. Rovněž to znamená, že dokonce i rozumný DVD rip se může občas zakousnout na procesorech slabších než cca 2.0 GHz. Alespoň s x264, nejsou požadavky ne enkódování o mnoho větší než ty, které vyžaduje MPEG-4 ASP. Například na 1733 MHz Athlonu poběží typické DVD enkódování při 5-15 snímků za sekundu. Tento dokument se nesnaží vysvětlit detaily H.264, ale pokud máte zájem o stručný přehled, přečtěte si The H.264/AVC Advanced Video Coding Standard: Overview and Introduction to the Fidelity Range Extensions. MPlayer používá H.264 dekodér z libavcodecu. libavcodec má alespoň minimálně použitelný H.264 dekodér již asi od července 2004, od té doby však byly provedeny velké změny a vylepšení jak v počtu funkčností, tak ve vylepšení použití CPU. Pro jistotu je vždy nejlepší používat aktuální Subversion verzi. Chcete-li se snadno a rychle dozvědět o změnách v H.264 dekódování libavcodecu, sledujte webové FFmpeg Subversion rozhraní. Pokud máte nainstalován klient subversion, můžete si poslední x264 zdrojové kódy x264 opatřit tímto příkazem: svn co svn://svn.videolan.org/x264/trunk x264 Zdrojové kódy MPlayeru jsou aktualizovány, kdykoli nastane změna API v x264, takže vždy doporučujeme používat také Subversion verzi MPlayeru. Tato situace se snad změní, až x264 dospěje k „vydání“. Mezi tím by měla být x264 považována za velmi nestabilní v tom smyslu, že se její programové rozhraní neustále mění. x264 je setavována a instalována standardním postupem: ./configure && make && sudo make install To nainstaluje libx264.a do /usr/local/lib a x264.h je umístěn do /usr/local/include. S knihovnou x264 a jejím hlavičkovým souborem umístěnými na standardních místech je sestavení MPlayeru s podporou x264 snadné. Stačí spustir standardní: ./configure && make && sudo make install Skript ./configure automaticky detekuje, že jste splnili požadavky pro x264. MPEG layer 1/2/3 (MP1/2/3) audio (nativní kód, s MMX/SSE/3DNow! optimalizací) Windows Media Audio 7 a 8 (ALIAS WMAv1 a WMAv2) (nativní kód, podpora v libavcodec) Windows Media Audio 9 (WMAv3) (používá DMO DLL) AC–3 Dolby audio (nativní kód, s MMX/SSE/3DNow! optimalizací) AC–3 tunelování přes hardware zvukové karty AAC Ogg Vorbis audio kodek (nativní knihovna) RealAudio: DNET (AC–3 s nízkým datovým tokem), Cook, Sipro a ATRAC–3 QuickTime: Qualcomm a QDesign audio kodeky VIVO audio (g723, Vivo Siren) Voxware audio (používá DirectShow DLL) alaw a ulaw, různé gsm, adpcm a pcm formáty a ostatní jednoduché starší audio kodeky Adaptivní Multi-Rate (AMR) kodeky pro mluvené slovo Toto je výchozí dekodér používaný pro soubory s AC–3 zvukem. AC–3 dekodér umí vytvořit zvukový výstup pro 2, 4, nebo 6 reproduktorů. Pokud je nakonfigurován na 6 kanálů, pak tento dekodér posílá všechny AC–3 kanály odděleně na rozhraní ovladače zvukové karty, což umožňuje vychutnávat plně prostorový zvuk bez nutnosti mít externí AC–3 dekodér nutný k použití hwac3 kodeku. Použijte volbu -channels pro výběr počtu výstupních kanálů. Zadejte volbu -channels 2 pro mixování na stereo. Chcete-li čtyřkanálový zvuk (Levý Čelní, Pravý Čelní, Levý Surround a Pravý Surround výstup), zadejte volbu -channels 4. V tom případě bude jakýkoli středový kanál odpovídajícím způsobem namixován do čelních kanálů. Volbou -channels 6 dostanete plný počet AC–3 kanálů tak jak jsou enkódovány – v pořadí Levý, Pravý, Levý Surround, Pravý Surround, Střed a LFE. Výchozí počet výstupních kanálů jsou 2. Chcete-li více než 2 výstupní kanály, budete potřebovat OSS, a zvukovou kartu, která podporuje požadovaný počet výstupních kanálů přes SNDCTL_DSP_CHANNELS ioctl. Příkladem použitelného ovladače je emu10k1 (používaný kartami Soundblaster Live!) ze Srpna 2001 nebo novější (ALSA z CVS bude rovněž fungovat). Potřebujete zvukovou kartu schopnou AC–3, s digitálním výstupem(S/PDIF). Ovladač karty musí správně podporovat formát AFMT_AC–3 (C-Media ano). Připojte svůj AC–3 dekodér na výstup S/PDIF a zadejte volbu -ac hwac3. Je to experimentální, ale víme že pracuje s C-Media kartami a Soundblaster Live! + ALSA (ale ne OSS) ovladači a dekodérovými kartami DXR3/Hollywood+ MPEG. libmad je multiplatformní, pouze celočíselná (interně 24bitový PCM) MPEG audio dekódovací knihovna. Neumí si dobře poradit s poškozenými soubory a občas má problémy s převíjením, ale může být výkonnější na platformách bez FPU (jako je ARM) než mp3lib. Máte-li správně nainstalovánu libmad, ./configure si toho všimne a podpora dekódování MPEG zvuku přes libmad bude zakompilována automaticky. Tento kodek (zvolený pomocí -ac hwmpa) posílá MPEG audio pakety do hardwarových dekodérů dostupných např. v plně vybavených DVB kartách a DXR2 adaptérech. Nepoužívejte je v kombinaci s jinými výstupními audio rozhraními (jako OSS a ALSA), které je nedokáží dekódovat (uslyšíte pouze rušení). AAC (Advanced Audio Coding) je audio kodek, který lze občas nalézt v MOV a MP4 souborech. Open source dekodér jménem FAAD je k dispozici na . MPlayer obsahuje CVS obraz libfaad 2.1 beta, takže jej nemusíte stahovat dodatečně. Pokud používáte gcc 3.2 které nedokáže zkompilovat naši zabudovanou FAAD, nebo chcete použít externí knihovnu z jiných důvodů, stáhněte si ji z download stránky a předejte volbu --enable-faad-external skriptu ./configure. Pro dekódování AAC souborů nepotřebujete celou faad2, libfaad stačí. Zkompilujete ji takto: cd faad2/ sh bootstrap ./configure cd libfaad make make install Binárky na audiocoding.com nenajdete, ale můžete si je opatřit v balíčcích pro Debian z domácí stránky Christiana Marillata, Mandrake/Mandriva RPM z P.L.F a Fedora RPM ze stránek Livna. Adaptivní Multi-Rate kodek pro mluvené slovo je používán třetí generací (3G) mobilních telefonů. Referenční implementace je dostupná od The 3rd Generation Partnership Project (zdarma pro osobní použití). Pro zapnutí podpory si stáhněte podpůrné knihovny pro AMR-NB a AMR-WB a následujte instrukce na stránce. Potom znovu zkompilujte MPlayer. VFW (Video for Windows) je staré Video API pro Windows. Jeho kodeky mají příponu .DLL nebo (zřídka) .DRV. Pokud MPlayer selže při přehrávání vašeho AVI s hláškou typu: UNKNOWN video codec: HFYU (0x55594648) nebo česky NEZNÁMÝ video kodek: HFYU (0x55594648) Pak to znamená, že máte AVI enkódované kodekem, který má HFYU fourcc (HFYU = HuffYUV kodek, DIV3 = DivX Low Motion, atd). Teď když to víte, měli byste zjistit kterou DLL Windows nahrává pro přehrávání tohoto souboru. V našem případě soubor system.ini obsahuje řádek s touto informací: VIDC.HFYU=huffyuv.dll Potřebujete tedy soubor huffyuv.dll. Poznamenejme, že audio kodeky jsou odlišeny předponou MSACM: msacm.l3acm=L3codeca.acm To je kodek MP3. Nyní již máte všechny potřebné informace (fourcc, soubor kodeku, vzorek AVI). Pošlete požadavek na podporu vašeho kodeku mailem a nahrajte tyto soubory na FTP server: ftp://upload.mplayerhq.hu/MPlayer/incoming/<codecname>/ Ve Windows NT/2000/XP hledejte tyto informace v registrech, zde hledáte „VIDC.HFYU“. Jak to udělat se dozvíte níže v sekci DirectShow Stará metoda. DirectShow je novější Video API, které je ještě horší než jeho předchůdce. Pracuje se s ním hůře, protože system.ini neobsahuje potřebné údaje, místo toho jsou uloženy v registrech a potřebujeme GUID kodeku. Using Microsoft GraphEdit (rychlý) Opatřete si GraphEdit buď z DirectX SDK nebo doom9. Spusťte graphedit.exe. V menu vyberte Graph Insert Filters. Vyrolujte položku DirectShow Filters. Vyberte správný název kodeku a vyrolujte položku. Ve vstupu DisplayName pohlédněte na text ve dvojitých uvozovkách za zpětným lomítkem a opište si ho (pět lomítkem oddělených bloků, GUID). Binárka kodeku je uvedena ve vstupu Filename. Pokud zde není Filename a DisplayName obsahuje něco jako device:dmo, pak se jedná o DMO-Kodek. Zhluboka se nadechněte a začněte prohledávat registry... Spusťte regedit. Stiskněte CtrlF, vypněte první dvě zaškrtávací políčka a zapněte to třetí. Napište fourcc kodeku (např. TM20). Měli byste uvidět pole obsahující cestu a jméno souboru (např. C:\WINDOWS\SYSTEM\TM20DEC.AX). Teď když máme soubor, potřebujeme GUID. Zkuste hledat znovu, ale tentokrát hledáme jméno kodeku, ne fourcc. Jeho jméno můžete zjistit během přehrávání Media Playerem v menu File Properties Advanced. (SouborVlastnosti Pokročilé). Pokud ne, máte smůlu. Zkoušejte to dál (např. hledejte text TrueMotion). Pokud naleznete GUID, měli byste vidět pole FriendlyName a CLSID. Opište si 16 bajtové CLSID, to je ono GUID, které potřebujeme. Pokud vyhledávání selže, zkuste zapnout všechny zaškrtávátka. Nejspíš dostanete nesprávné výsledky, ale můžete mít štěstí... Nyní když máte všechny potřebné informace (fourcc, GUID, soubor kodeku, vzorek AVI), pošlete požadavek na podporu svého kodeku mailem a nahrajte tyto soubory na FTP server: ftp://upload.mplayerhq.hu/MPlayer/incoming/<codecname>/ Pokud chcete přidat kodek sami, přečtěte si DOCS/tech/codecs.conf.txt.